Nechávám si svou,
svou duši malou
v hloubce ukrytou,
pod bílou hladinou...
Ve vlnách se proháním,
kde nadechnout se smím.
Až osud můj se naplní,
do květů ledových,
celá se proměním,
celá se proměním...
Odpouštím ti zas,
ten dotyk mořských řas,
před bouří tě ochrání...
Do snů si tiše zpívám,
jak sama často usínám,
neslyšíš moje přání,
uvnitř mě to svírá,
samotnou němou...
Jsem malá mořská víla
s duší ztracenou,
tak blízko tvého objetí,
mé tiché prokletí...
Až osud můj se naplní
do květů ledových,
celá se proměním,
celá se proměním...
Odpouštím ti zas,
ten dotyk mořských řas
před bouří tě ochrání,
do snů si tiše zpívám,
jak sama často
usínám...